Historie a pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice

Nejvýznamnější památkou byl kostel Nejsvětější Trojice z roku 1780. S kostelem byla postavena i fara. Byl vysvěcen kardinálem Leopoldem Arnoštem - hrabětem z Firmianu (Lepold Ernst von Firmian).  Oltář byl několikrát přestavován a opravován. Obrazy darovalo passovské biskupství.  Roku 1786 po zásahu blesku vyhořel a po požáru byl zvětšen. Znovu opraven byl ještě v roce 1929, ale v roce 1965 byl na základě rozhodnutí okresního výboru Prachatice odstřelen. Se souhlasem krajského hygienika došlo k exhumaci, přemístění hrobů a odstranění náhrobků. Odstřelením kostela byla poškozena i budova školy (dříve hotel Paulik).
Jednalo se o jednoduchou stavbu s čtyřhranným presbytářem, dvěma symetricky přistavěnými kaplemi a hranolovou věží v západním průčelí.  Zachovala se pouze socha panny Marie, kterou obec darovala kostelu ve Philippsreutu.
Pozůstatek kostela a hřbitova připomíná pietní místo s kamenným půdorysem kostela na místě, kde byl hřbitov a model kostela Nejsvětější Trojice (viz fotogalerie níže), který je možné si prohlédnout v pensionu a restauraci U sousedů.

Kaple Panny Marie Pomocné

Severozápadně nad Strážným je Kamenný vrch (904 m.n.m), na kterém se nachází kaple Panny Marie Pomocné, postavená roku 1834. Její zajímavostí je, že má oltář otočený směrem na východ. Kaple je přístupná veřejnosti pouze jednou ročně v rámci mše, která se koná koncem měsíce srpna.

Zřícenina hradu Kunžvart

Nachází se na východním žulovém výchozu hory Strážný (1115 m). Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1033 m k nejvýše položeným hradům v České republice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Hrad byl postaven na východních svazích hory Strážný. K založení tohoto strážního hrádku chybí starší historické zprávy. Vznikl pravděpodobně na počátku 14. století z podnětu Jana Lucemburského v souvislosti s jeho péčí o nové zajištění západních hranic státu. Poprvé se připomíná v listině z roku 1359 jako „castrum Kungenslen“, když byl společně s vimperským panstvím potvrzen Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta.  Význam hrádku se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu.

Po 200 let plnil svou strážní funkci. Z hradu se zachovala hranolová věž s jedním zaobleným nárožím, vystavěná z pečlivě řádkovaného zdiva. Nad pravidelným - téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 - 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnová okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena. Kromě věže nejsou patrny pozůstatky žádných dalších objektů, ani obvodového opevnění. Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu ČSAV v Plzni. Hradní areál je na západě ohraničen uměle vylámaným příkopem. Východně od hradu se nachází mohutná žulová skalní hradba skalní bránou.

Ke stažení záznam z pořadu Toulavá kamera.

Zřícenina hradu Kunžvart - RegionTourist.cz, Fajnvylety.cz

Okruhová trasa k nahlédnutí zde ...

Části obce Strážný

KOŘENNÝ

Kořenný je rozptýlená horská osada, část městyse Strážný v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se severně od Strážného v jeho těsné blízkosti, v okolí Kořenského potoka, při horských silničkách, které vedou ze Strážného na bývalé Žlíbky a bývalou Orlovou huť (Samoty). Je zde evidováno 6 adres. Kořenný leží v katastrálním území Hliniště.

Zaniklá osada (lidově zvaná též Dreihäuser) stávala nedaleko Strážného. Na temeni mírného návrší nad vsí bylo patrné valové opevnění (cca 100 × 40 m) zvané Šance. V červnu 1620 tam byli poraženi císařskou armádou vojáci velitelů stavovského povstání Mansfelda a Thuna. K roku 1790 zde bylo napočítáno šest domů, před polovinou 19. století devět usedlostí a 90 obyvatel. V roce 1910 čítala obec 23 domů a žilo zde 151 obyvatel německého jazyka.

HLINIŠTĚ

Hliniště je malá vesnice, část městyse Strážný v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se v údolí říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. vesnicí Řasnice) a Strážným, necelé 2 kilometry na východ od Strážného.

Hliniště je také název katastrálního území. V katastrálním území Hliniště leží i Kořenný.

Řasnice je také název katastrálního území.