Strážný
V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách. V aplikaci Na kole i pěšky najdete tipy na výlety včetně tras a fotografií nejen v okolí Strážného.
Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva masivní kameny, uměle postavené. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři. Východní z nich byl v minulosti několikrát povalen a jako ležící též popsán v knize Tajemná místa Pošumaví. V roce 2003 byl příznivci megalitů opět postaven přibližně do původní polohy.
Návštěvníci tedy mohou spatřit působivou dvojici menhirů, která přivedla kdysi českokrumlovského badatele Schefczika k názoru, že jde o vizíry ke sledování data letního slunovratu dle východu Slunce. Ten se měl na místním horizontu odehrávat v azimutu 53°. Odtud byl odvozen i další název kamenů Sonnwendsteine, to jest slunovratové kameny. Oba kameny jsou aktility, tj. vyzařují energii kamene.
I když je pravděpodobně mnohem starší, první historická zmínka o střední (Vimperské) Zlaté stezce pochází z roku 1312. Na ochranu této větve Zlaté stezky byly zřízeny tři hrady. Hrad Vimperk, hrad Kunžvart a na německé straně hrad Wolfstein, u kterého později vzniklo město Freyung. Obchod na vimperské stezce byl konkurencí pro Prachatice. V 16. století tvořil vimperský solný obchod asi 2/5 obchodu prachatického. Vimperskou Zlatou stezku využila císařská silnice, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756. Stezka je zaměřena na seznámení s historickou trasou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží. Vycházela z německého Pasova a větvila se do tří hlavních tras. Horní stezka, zvaná též Zlatá cesta, vedla přes Kvildu a Kašperské Hory dál do vnitrozemí, střední větev vedla přes Strážný a Vimperk a dolní větev vedla přes Volary a Prachatice.
Na dvouvrcholovém protáhlém Obecním vrchu na jih od obce Strážný se v hlubokém lese skrývá poslední velký systém pozůstatků vimperské větve Zlaté stezky na českém území. Jedná se o 1 km dlouhý úsek, který rozměry, složitostí a neporušeností svých úvozových cest bezesporu náleží k nejlépe dochovaným zbytkům Zlaté stezky vůbec. Impozantní rozměry má zvláště 55 m dlouhý úsek v sedle mezi oběma vrcholky Obecního vrchu, vyšlapaný po staletí kopyty soumarských koní do hloubky až pěti metrů a šířky téměř deseti. Nálezy velkého množství podkov na tomto místě pravděpodobně nejsou náhodné, mohlo se zde jednat o "mobilní" kovářskou stanici.
Relikty Zlaté stezky u Strážného se nacházejí na S a J svahu Obecního vrchu. Obecní vrch je výrazný osamocený kopec se dvěma vrcholy (936,9 911,6 m), na Z straně je oddělen širokým sedlem od masivu Skalnatého vrchu s vrcholy Lískovým vrchem (1025,6 m) a Homolí (1052,4 m). Terénní pozůstatky stezky jsou zde zachovány v podobě téměř 1000 m dlouhého systému úvozových cest. S část systému je tvořena jednou hlavní úvozovou cestou začínající v nadmořské výšce 830 m, jež serpentinovitě stoupá do svahu a vyhýbá se četným žulovým balvanům. Tato cesta je hluboká až 1,5 m a její šířka se pohybuje mezi 3 až 4 m. Zejména v dolní části svahu je doprovázena několika méně výraznými vedlejšími kolejemi, které se na ni napojují. Nejvýraznější pozůstatky stezky jsou dochovány v sedle mezi oběma vrcholy Obecního vrchu v nadmořské výšce 900 m, kdy úvozová cesta vytváří mohutný vidlicovitý zářez hluboký 4 m a široký 8 – 10 m. Na J svahu pokračuje stezka systémem 4 až 6 mělkých kolejí hlubokých do 1 m, které se několikrát rozdělují, spojují či křižují. Teprve nad úpatím kopce na mírnějším svahu se spojují do dvou samostatných úvozových cest hlubokých asi 1,5 a 2 m a širokých až 5 m. Konec systému se nachází v nadmořské výšce 825 m asi 100 m S od potoka Řásnice.
Nejstarší sypaná hráz rybníka Weiher z 15.-16.století na ploše 150 ha ve střední Evropě. Postavena Petrem Malovcem v letech 1543 až 1547. Hráz byla v roce 1587 prolomená. Předpokládalo se taky, že jde o součást budované vodní cesty, která měla propojit Černé a Severní moře. Hráz je dlouhá přibližně 529 m, široká až 51 m, v koruně až 23 m. Pata hráze rybníka leží v nejnižším bodě v 800 m n. m., nejvyšší místa koruny hráze jsou v nadmořské výšce 807 - 808 m. Hráz byla v roce 1587 prolomená. V blízkosti západního konce hráze vyrostl později Splavský mlýn (Dammmühle). Splavský mlýn byl i s okolní zástavbou zbořen, od té doby u hráze nestojí žádná stavba. V 19. století chtěl rybník opravit knížecí lesní Ing. Josef Fischer.
V prostoru Šumavy bylo maskováno hned několik objektů.
Například u Strážného byly dva objekty KŽ-1 zabudovány do hromad vzniklých demolicemi bývalé obce Landstrassen (Horní Silnice), v jiném nedalekém opěrném bodě si pak zab
udování objektu typu KŽ-1 do suterénního prostoru bývalého domu vyžádalo atypickou úpravu stavebního řešení objektu, která spočívala v přesunutí vchodu z boční do týlové stěny.
přibližná poloha bunkru v obci
Odkaz - Záznam webového přenosu s nahrávku rozhlasového přenosu
Odkaz - Český rozhlas - Bunkry - Historie
Louky v prostoru bývalé osady jsou využívány jako obora pro chov daňků a jelenů. V osadě byly obnoveny kříž z roku 1840 a kaplička sv. Benedikta. Od roku 2006 je v blízkosti Žlíbků vyhlášena přírodní rezervace Hliniště, v roce 2009 pak přibyla přírodní rezervace Niva Kořenského potoka.
Pozůstatek osady Žďárek. Umělá vodní nádrž, která sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva z okolních lesů asi 7 km od obce Strážný.
Vrcholek Třístoličníku, něm. Dreisesselberg (1.311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné hory. Vede přes něj státní hranice mezi Českou Republikou a Spolkovou Republikou Německo.
Dvouvrcholová hora v hraničním hřebeni; vyšší vrchol (1362 m n.m.) leží na českém území, nižší, Bayerischer Plöckenstein (1358 m n.m.), na území německém. Na svazích jsou četná kamenná moře, velmi pěkné výhledy na Alpy. Přírodní reservace Trojmezná hora (od 1933).
Hora Stožec (1065 m n.m.) s lokalitou Medvědice. Na jihozápadním úbočí Stožecká skála (974 m n.m.) s křížem na vrcholu a výhledem do údolí Studené Vltavy. K ochraně jedné z větví Zlaté stezky tady od 13. do 16. stol. stávala strážní věž. Kaple Panny Marie, něm. Tussetkapelle, stojí u pramene pod Stožeckou skálou.
Na křižovatce turistických cest postavena nová budova v tradičním stylu - restaurace a občerstvení. V okolí se nachází chráněná vrchovištní rašeliniště Buková a Žďárská slať.
Se nachází cca 5,5 km jihojihozápadně od obce Kvilda na Šumavě. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce, nebo na kole po cyklotrase 1041. Uvedený pramen je však jen symbolické místo. Skutečných pramenů je více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu. Od roku 2009 je přibližně 1 km od pramene otevřen nový hraniční přechod s Německem, Siebensteinkopf (Sedmiskalí). Necelý kilometr od přechodu je možné dosáhnout bývalé nádrže na plavení dřeva Reschbachklause, odkud cesta pokračuje náročnou trasou až na Luzný.
Turistické vizitky a deníky je možné zakoupit na recepci
Obecní pension Strážný,
Strážný č.p. 37
Najdete nás v aplikaci ...
Celkem návštěv:
CELKEM: 2345491
Strážný 23
384 43 Strážný
Tel.: 734 620 623
ID datové schránky: i6red5q
E-mail: mestys@strazny.cz
Pondělí a středa
08:00 - 11:30 / 12:00 -16:00
12.5.2025 13:47
Aktuální teplota:
14.2 °C
