Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní verze

mobilní verze webu

SLEDUJTE NÁS

fcb

lookr

Aktuální teplota

25.7.2017 20:30

Aktuální teplota:

10,8 °C

Předpověď počasí

Dlouhodobá předpověď počasí

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Počítadlo

Celkem návštěv:

CELKEM: 1080395

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie a pamětihodnosti

Již v dávné minulosti, přibližně od počátku 14. století zdolávala stráženskou kotlinou těžce proniknutelný hraniční šumavský hvozd vimperská větev Zlaté stezky. Na této kupecké obchodní tepně, která spojovala bavorský Pasov s českým vnitrozemím a po níž karavany nákladních soumarů přivážely do Čech nejrůznější druhy zboží, především však tolik potřebnou a nenahraditelnou sůl, vznikla v r. 1689 osada Kunžvart.
Své jméno dostala podle nedalekého hradu, který po staletí střežil bezpečnost jak na Zlaté stezce, tak na samém pomezí Českého království. Teprve později se vžil nový název obce Strážný. Nově vzniklá obec se velmi rychle rozrůstala. Její prudký rozvoj dokazuje i ta skutečnost, že už v roce 1833 Strážným procházela mezinárodní silnice z Prahy do Pasova a v provozu byla jedna z prvních autobusových linek v Čechách. V r. 1844 získala obec právo tří výročních trhů a byla označována za městečko.


PAMĚTIHODNOSTI

Nejvýznamnější památkou je kostel Nejsvětější trojice z roku 1780. S kostelem byla postavena i fara. Byl vysvěcen kardinálem Leopoldem Ernstem Grafem. Oltář byl několikrát přestavovnán a opravován. Obrazy darovalo passovské biskupství.  Roku 1786 po zásahu blesku vyhořel a po požáru byl zvětšen. Znovu opraven byl ještě v roce 1929, ale v roce 1965 byl na základě rozhodnutí okresního výboru Prachatice odstřelen. Se souhlasem krajského hygienika došlo k exhumaci, přemístění hrobů a odstranění náhrobků. Odstřelením kostela byla poškozena i budova školy (dříve hotel Paulik).
Jednalo se o jednoduchou stavbu s čtyřhraným presbytářem,
dvěma symetricky přistavěnými kaplemi a hranolovou věží v západním průčelí.  Zachovala se pouze socha panny Marie, kterou obec darovala kostelu ve Philippsreutu.
Pozůstatek kostela a hřitova připomíná už jen
pietní místo s nově vybudovým kamenným půdorysem kostela na místě, kde byl hřbitov.

 


Severozápadně nad Strážným se tyčí Kamenný vrch (904 m.n.m), na kterém se nachází kaple Panny Marie postavená roku 1834. Její zajímavostí je, že má oltář otočený směrem na východ. Kaple je přístupná veřejnosti pouze jednou ročně v rámci mše, která se koná koncem měsíce srpna, po zbytek roku je vnitřek kaple nepřístupný.

 


Zřícenina hradu Kunžvart

Nachází se na východním žulovém výchozu hory Strážný (1115 m). Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1033 m k nejvýše položeným hradům v České republice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Hrad byl postaven na východních svazích hory Strážný. K založení tohoto strážního hrádku chybí starší historické zprávy. Vznikl pravděpodobně na počátku 14. století z podnětu Jana Lucemburského v souvislosti s jeho péčí o nové zajištění západních hranic státu. Poprvé se připomíná v listině z roku 1359 jako „castrum Kungenslen“, když byl společně s vimperským panstvím potvrzen Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta.  Význam hrádku se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu.

Po 200 let plnil svou strážní funkci. Z hradu se zachovala hranolová věž s jedním zaobleným nárožím, vystavěná z pečlivě řadkovaného zdiva. Nad pravidelným - téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 - 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnová okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena.

Kromě věže nejsou patrny pozůstatky žádných dalších objektů, ani obvodového opevnění. Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu ČSAV v Plzni.

Hradní areál je na západě ohraničen uměle vylámaným příkopem. Východně od hradu se nachází mohutná žulová skalní hradba skalní bránou.

Ke stažení záznam z pořadu Toulavá kamera

 




Části obce Strážný

  • KOŘENNÝ

Kořenný je rozptýlená horská osada, část městyse Strážný v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se severně od Strážného v jeho těsné blízkosti, v okolí Kořenského potoka, při horských silničkách, které vedou ze Strážného na bývalé Žlíbky a bývalou Orlovou huť (Samoty). Je zde evidováno 6 adres. Kořenný leží v katastrálním území Hliniště.

Zaniklá osada (lidově zvaná též Dreihäuser) stávala nedaleko Strážného. Na temeni mírného návrší nad vsí bylo patrné valové opevnění (cca 100 × 40 m) zvané Šance. V červnu 1620 tam byli poraženi císařskou armádou vojáci velitelů stavovského povstání Mansfelda a Thuna. K roku 1790 zde bylo napočítáno šest domů, před polovinou 19. století devět usedlostí a 90 obyvatel. V roce 1910 čítala obec 23 domů a žilo zde 151 obyvatel německého jazyka.

 

  • HLINIŠTĚ

Hliniště je malá vesnice, část městyse Strážný v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se v údolí říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. vesnicí Řasnice) a Strážným, necelé 2 kilometry na východ od Strážného.

Hliniště je také název katastrálního území. V katastrálním území Hliniště leží i Kořenný.

 

  • ŘASNICE

Osada pojmenovaná patrně podle tamního usedlíka. Založená po roce 1720, poprvé zmiňovaná roku 1790. V roce 1910 měla 24 domů a 142 německých obyvatel.

Řasnice je malá vesnice, část městyse Strážný v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se v údolí říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a Strážným, asi 3 km na východ od Strážného.

Řasnice je také název katastrálního území.